Zájezd do slovenského pohoří Vtáčnik - 18. a 19. 10. 2008

(Příspěvek píši po roční pauze, takže vzpomínám; možná zde budou nějaké nepřesnosti).
Na Vtáčnik jsem se už roky těšil, ale pořád se mi na zájezd zdál daleko. Toto pohoří je sopečného původu, takže svahy jsou zde strmé, na hlavním i bočních hřebenech jsou samé sopečné skalky. Ale jedno mínus: nejsou zde žádné chaty v půlce kopce a tak výstup na hřeben znamená buď na něm přespat nebo krátce pokračovat po něm a pak rychle dolů.
Byl zrovna takový vydařený čas, když jsme se vypravili na zájezd. Sobotní túru jsme začali na konci vesnice Oslany (234 m n. m.). Žlutá nás dlouho vedla lesem vzhůru až na první kamenitý vrchol, na Žarnov (839 m). Docela pěkný rozhled odtud byl. Pokračovali jsme stále hřebenem vzhůru přes Sladnou skalu na BUCHLOV (1040 m). Tady jsme dlouze poseděli, posvačili a pokochali se rozhledy. Strmým sestupem jsme se dostali do sedla (možná Zadná lúka)a tady jsme se dali doleva (někteří ale ještě více doleva) po zelené dolů Bystričianskou dolinou do Kamenca pod Vtáčnikom, kde nás čekal bus. Nocleh byl zajištěn v chatě Púšť ve stejnojmenné osadě jižně Prievidze.
V neděli jsme po snídani popojeli pár kilometrů do obce Cígel (460 m). Výstup odtud na Biely kameň (1135 m)byl docela strmý, jen nahoře v lese na rozcestí byla zrušena značka na výhled. Naštěstí nám nějaký motorkář poradil a tak jsme si někteří užili výhledu z okraje skalního masívu. Je znát, že se neustále odlamují další skály, proto ta zrušená značka na výhled.
Odtud jsme se museli kus z kopce vrátit, přejít úbočím a vystoupit na Velký Gríč (971 m). I zde z okraje skal byl skvělý výhled do krajiny; vlevo byla Handlová, kde nás čekal bus. Sestup dolů byl velice blátivý, nicméně pohledy na Velký i Malý Gríč zdola byly výjimečné.
Sešli jsme se v Handlové, pojedli v dobré restauraci a spokojeni jeli domů. Zase to byl jeden vydařený, i když docela náročný výlet! Myslím, že bychom se tam měli zase brzy vrátit; nejlépe s noclehem na hřebeni.
Vloží někdo komentář?