O neuskutečněném zájezdu na Omšenskou Babu (Trenčianská vrchovina, 22. 5. 2010)

*** NEZAPOMEŇTE SI NADPIS ROZKLIKNOUT, JE TAM DALŠÍ TEXT" ***
Na tento zájezd našeho odboru se přihlásilo jen necelých třicet zájemců, takže mi nezbylo než jej zrušit. Malý zájem byl nepochybně způsoben více než desetidenním deštivým počasím, během něhož se přihlásili jen tři účastníci. Ani nabídka jízdy osobními auty se nesetkala se zájmem; nakonec jsme v sobotu ráno odjeli jen ve čtveřici Pavel, Šárka, Jiřina a já.
V sobotu ráno bylo pěkné počasí, předpověď SHMÚ věštila polojasno bez deště. Z Trenčianských Teplic jsme vyrazili po červené odvážně do vrchu, nicméně po chvíli nás nenápadně odvedl naučný chodník do vedlejšího žlebu. Návrat kus dolů a traverz po vyšlapaných chodnících nás nakonec dovedl opět na červenou. Stoupání bylo vytrvalé, ale nakonec jsme vystoupil na první vyhlídku, Kamenné vráta, s dobrým rozhledem na protější masív vrcholu Baske. Tady jsme si připomněli předloňský podzimní zájezd, kdy jsme přešli Baske od Homolky až do Trenčianských Teplic.
Pokračovali jsme dál po červené až na polanu Bočky, krásnou polanu vysoko na hřebeni. Ale oblačnost tvořící se nad Povážím nás popoháněla dál; nicméně jen co jsme přešli další hřeben a začali sestupovat pod Babu, spustil se liják doprovázený bouřkou. Ještě štěstí, že jsme nebyli na hřebeni; pod dojmem příznivé předpovědi jsem nechal deštník v autě, nač se s ním tahat! A tak jsem strávil nejméně 20 minut pod velkým bukem, ostatní ssebou měli OP a schovali se v altánku asi o 300 metrů dál (ten jsem ovšem já neviděl). Bouřka skončila, pokračovali jsme dál. Na Omšenskou Babu není vyznačena odbočka z červené (nechápu proč), ale protože za námi do altánku přiběhli čtyři promočené místní skautky, poradili nám kudy hore. A tak jsme na Babu trefili, a ještě za pěkného počasí.
Rozhledy jsou z tohoto vrcholku perfektní a nepochybně to stojí za výstup: odleva Homolka, mohutný masív Baske a dál na jih až po Inovec. Byli jsme 360 metrů na obcí Omšenie, na skále přímo nad dědinou. Je tu dřevěný kříž s vrcholovou knihou; i přidali jsme naše vlajky KLITu kvůli fotografování, posvačili, štamprlku si dali…
Ale od Pováží na nás mířila další bouřková oblačnosti a tak jsme vyrazili dál: to znamená po neznačeném hřebeni nějakých pět set metrů až jsme přišli na opět značku. Měl jsem v plánu nejít po červené až do Hornej Poruby, která je za kopcem, ale sejít po nějaké lesní cestě napravo do Omšenskéj doliny a busem do Trenč. Teplic. A tak jsme to taky udělali! Byl tu kus, ale nakonec jsme skončili na zastávce Opočná dolina, přímo pod masívem Baske, kde jsme počkali na bus. A pak už následovalo jen posezení u piva v Trenč. Teplicích, zastávka mezi Dubnicemi kvůli krásnému pohledu na Vršatec a zbytek cesty do Zlína, kam jsme dojeli v sedm večer.
Byl to pěkný výlet! Když jsem se nyní zpětně na Google Earth našel místa, přes která jsme přešli, rozhodl jsem se tam brzy vyrazit znovu. Zbývají nám k návštěvě přinejmenším ty krásné skály sz. nad Dolnou Porubou, s krásnými výhledy kamsi ke Strážovu, k Malé Fatře, Klaku… Je to jen necelých sto kilometrů!