O IX. ročníku Týdne na běžkách 2010 * 16. - 23. 1. 2010

Tak nás letos bylo jenom deset! Ale to nevadilo, byli jsme operativnější a rychlejší. Samozřejmě úbytek zájmu byl způsoben hlavně špatnými sněhovými podmínkami koncem roku, kdy se (některým) zdálo, že sníh snad vůbec nebude! Ale on napadl a bylo ho dost. Dokonce i tady u nás a vlastně v celé republice.

A tak jsme vyjeli s sobotu 16. ledna 2010 do Krkonoš, do horské vesnice Strážné, do Boudy u lesa (http://www.krkonossko.cz/krkonose/bouda-u-lesa-290), k paní Barboře Duškové. Vlakové spojení klaplo, u nádraží ve vrchlabí nás čekal objednaný autobus, chatař přijel se skútrem pro batohy a lyže k autobusu... A tak jsme po druhé hodině už byli na chatě! Obloha byla příjemně zatažená, na rolbou projeté cestě cca 20 cm krásného prašanu. Navečer jsme provedli jen lehkou rekognoskaci terénu, poseděli u dobrého Krakonoše (piva!) a těšili se na ráno.
V neděli bylo vlhčeji, klouzavý sníh, mlha: vyrazili jsme ze Strážného dolů k Hříběcí boudě a dál cyklostezkou kolem Hanapetrovy paseky a 17 km vzdálené Tetřeví boudy; pojíst a něco vypít bylo už nezbytné! Odtud jsme v mlze stále Liščí cestou stoupali až pod Rennerovky, odkud to už konečně zase jelo s kopce. A tak jsme se po pár kilometrech sjezdu znovu přiřítili k Hříběcí boudě na pivečko. A to už jsme byli skoro doma!
V pondělí stále stejné mlhavo, tak jsme vyrazili úbočím (po pravé straně labského údolí) po dlouhé dlouhé trase do Špindlu. Dokoupili jsme zapomenutou výbavu (brýle u vietnamců), navštívili cukrárnu s obsluhou od Pálavy a vyjeli poprvné lanovkou za 120 Kč na Pláně. Pohraniční hřebeny byly v mlze, ale Labskou boudu jsme zahlédli. A tak jsme ještě zajeli k Boudě na Pláni (zrovna zavřená) a pak se poprvé od Plání zřítili k naší Boudě u lesa (výškový rozdíl skoro 400 metrů). Paráda, rolbu jsme naštěstí nepotkali!
V úterý bylo stále stejně mlhavo nahoře, ale konečně jsme ráno viděli Černou horu: tentokrát jsme vyšlapali po trase včerejšího sjezdu proti kopci na Krásnou Pláň a vpravo po Krkonošské magistrále jsme obešli Pláně, nad Klínovkami na Chalupu na Rozcestí, na Výrovku a zase sjezdem zpět.
Ve středu konečně inverze spadla níž a vysvitlo slunce: vyrazili jsme na protější stranu labského údolí dlouhým sjezdem k silnici do Přední Labské, vytáhli se vlekem do protějšího svahu a zanedlouho jsme byli u chaty Na rovince. Táhli jsme hřebenem na sever na Horní Mísečky k občerstvení v místním bufetu. Byla tu sice zase všude mlha, ale vyrazili jsme po stopě na Vrbatovu boudu 4,5 km vzdálenou. Až tam konečně vysvitlo slunce a my jsme byli těsně nad inverzí. Bylo to skvělé, viděli jsme Sněžku, Luční boudu aj. kopce. Nebyl už čas, museli jsme stihnout lanovku na Pláně do 16:00. A tak jsme jeli jako ďasi a nakonec jsme lanovku přece stihli 4 minuty před uzavřením. Čtyřkilometrový sjezd z Plání byl tentokrát velice rychlý!
Ve čtvrtek jsme vyrazili na Špindlerovku, opět zamlženo: takže zase od chaty kus do kopce, tentokrát rychlejší trasou do Špindlu na autobus. Na Špindlerovce taková zima, že jsme hned vlezli do chaty. Do Malého Šišáku jsme stoupali s běžkami v ruce, ale za odbočkou k Luční bd. už jsme se dostali nad oblačnost. Na Čertově návrší se ženili čerti: opřel se do nás východní vítr nebývalé síly, zima byla veliká. Zdržel jsem se vzadu focením a byl jsem rád, že ssebou mám černou víceúčelovou kuklu s průzorem pro oči. Na Luční jsem dorazil docel vymrzlý, kolegové už měli oběd v sobě. Cesta ke kapličce do Lučního sedla byla snad ještě studenější, ale za kopcem už to šlo. U Chalupy na Rozcestí jsme se rozdělili: jedni nad Klínovkami a rychlým sjezdem k chatě, druhá skupina sjezdem přes Lahrovy bd. a Frantovu bd.
Pátek byl posledním dnem našeho účinkování v Krkonoších: sjeli a sešli jsme do údolí Labe, kolem silnice pod herlíkovické sjezdovky a vlekem na Přední Žalý. Navštívili jsme rozhlednu, taky tu pěkně foukalo, ale rozhledy byly. A zase hřebenem na sever směr Mísečky, ale tentokrát jsme sjeli do Špindlu dříve, vyjeli lanovkou na Pláně (bylo krásně slunečno a výhledy kolem dokola) a naposledy absolvovali skvělý sjezd z Plání k chatě.
Sobotní ráno bylo nejkrásnější: inverze spadla pod hory, slunce způsobilo rudou záři za Černou horou. A my jsme naložili batohy a lyže na skútr a vyrazili k busu. Byl to mimořádně krásný týden! ******/foto Panasonic G1/