PÁLAVA SAMÝ KVĚT aneb krátká zpráva o velikonočním zájezdu na jarní Pálavu

Na Pálavu jezdíme většinou na podzim. Ale letošní výjimečně jarní zájezd na Pálavu uskutečněný ve velikonoční pondělí se uskutečnil v pravý čas! Kvetlo tam snad úplně všechno, co tam zjara kvete: kosatce modré, žluté i bílé, hlaváček jarní, něco konikleců a všelicos dalšího. Letos jsme to vzali maximalisticky po nejdelší trase, takže z Pavlova až do Mikulova. Byl krásný jarní den, zrána s hustším oparem na dálkách. Už z Pavlova bylo vidět, že na Dívčích hradech je plno lidí; nebyli jsme sami, kdo si myslel, že na Pálavě bude jen pár „úprchlíků z Velikonoc“. Výstup na Dívčí hrady nás docela zapotil, přece jen je to hodně do kopce. A tady to už začalo: na východním svahu spousta krokusů a taky fotografů. Na sedle za hradem se naštěstí cesty dělí na cestu hřebenovou a východním úbočím, takže se rozdělily i davy. My jsme se rozhodli pro cestu východním úbočí.
V Soutězce jsme se zase postupně sešli, sdělili si dojmy a občerstvili se z vlastních zásob. K bufetu na okraji Klentnice to bylo jen necelé dva kilometry, takže jsme odpočinuli i zde. Točený gambrinus přišel v pravý čas! Následný výstup na Sirotčí hrádek a Tabulovou horu znamenal jen už poslední dvě překážky na cestě k Mikulovu. Někde tu už jsme poznali, že slunce „připéká“ a naše plešky rudnou. Ještě jsme prošli kolem Kočičí skály, nad Mikulovem nakoukli do lomu s jeskyní Turold a ještě naposled vystoupali ke zřejmě strážní věži nad městem. Čas zbyl i na občerstvení po teplém jarním dnu, takže první jarní výlet šlo označit za zdařilý. Taky nás byl plný autobus!