O ZÁJEZDU NA DĚVÍN A PAJŠTÚN

Kdysi jsme na 1. máje chodili na oslavy, nyní jezdíme na hory. A protože kdysi jsme zanedbávali Malé Karpaty, doháníme to v posledních letech. Letošní zájezd je již čtvrtý, tentokrát do části nejjižnější. Jako správní Moraváci musíme vidět soutok „naší“ řeky Moravy s evropským veletokem Dunajem. Tímto je dán první cíl, hrad DĚVÍN. V menší skupince jsme jej navštívili loni, kdy jsme zde nasedali na kola a vyráželi vzhůru k Budapešti. Provedené rekonstrukce hradních objektů učinili Děvín velice líbivým a kouzelným místem, které za návštěvu nepochybně stojí. Přijeli jsme však brzy, zbývá ještě půlhodina do otvírací desáté hodiny. Jdeme se proto podívat na břeh Moravy pod hradem. Je studené úterý, velice zde fouká. Tak akorát nám to stačí ke strávení oné půlhodinky a tak po složení 80 SKK vyrážíme od hradní brány. V areálu nacházíme vykopávky, muzejní expozice, dokonce i WC. Zatím už začíná probleskovat sluníčko, snad i ten vítr pomalu přestává foukat. Vystupujeme samozřejmě až nahoru na nejvyšší místo hradu, jsme přímo nad soutokem obou řek. Fotoaparáty cvakají, kdoví kdy sem přijedeme znovu. V dohodnutý čas se scházíme u autobusu, abychom přejeli nedaleko do obce MARIANKA, odkud chceme přes hřeben přejít do obce Borinka a vystoupit ke zřícenině hradu PAJŠTÚN.
V Mariance býval kdysi klášter, později byl přestavěn na „kaštiel“ (v našem významu snad zámeček, sídlo nižší šlechty). Nějak zbrkle jsme se zde vydali po značce, takže kaštiel jsme jen tak zdáli minuli. Přes kopec se dostáváme k potoku, vystoupíme ještě na jeden hřbítek a už jsme nad obcí BORINKA! Nad ní – dosti vysoko - vidíme zříceniny hradu Pajštún. Protože už je docela horko, rozhlížíme se po nějaké občerstvovně. Hned za hasičárnou nacházíme zahrádku vesnické hospůdky, pivo se zde točí a tak nám zrovna teď už nic nechybí.
Ku hradu je to slušně do kopce. Je poznat, že je to výchozí místo k výletu na hrad: potkáváme nebo doháníme spoustu lidí. Hrad samotný nás překvapuje svou velikostí a rozsáhlými vnitřními prostorami. Posedává a polehává tu hodně návštěvníků, opékají se buřty – prostě atmosféra pikniku zde vládne. Vyhlídky z hradních zdí jsou velkolepé: je sice vzdušný opar, ale vidíme bratislavský Kamzík s televizním vysílačem, Pálavu, jižní část našich Chřibů... A taky vidíme až do Vídně!
Sestup k městečku STUPAVA, kde nás čeká autobus, je asi tak hodinový. Tady jsme se ještě stihli občerstvit v hospůdkách, někteří dorazili dokonce až na náměstí na zmrzlinu. A za pěkného, slunečného odpoledne se vracíme spokojeni domů!